Nějak se mi od kluků z dědiny doneslo, že jedna paní na kraji naší ulice vlastní Bizona po svém zesnulém muži. Dlouho jsem neváhal a šel se tam zeptat.
Po prohlédnutí Bizonka, 8 let vydaného na pospas všem povětrnostním vlivům venkovního prostředí jsem chvilku váhal. Avšak po bližším ohledání (kdy jsem zjistil, že je motor beznadějně zareznutý) se ukázalo, že mu vlastně nic nechybí a je v originálním stavu. Po žjištění, že má platné doklady v depozitu (přepsané na syna), jsem ho za téměř lidovou cenu koupil.